Základy autostopu

Řidiči: Řidič nemá vůči stopaři žádné povinnosti. Zejména nemusí zastavit, nebo může brát jen určité typy stopařů, nebo se může rozmyslet a nevzít někoho, komu zastavil. A nedává smysl se kvůli tomu rozčilovat a kazit si náladu. Normální je nebrat stopaře a kdo stopaře bere, činí tak nad morální povinnosti. (Bůh mu to třeba oplatí.) Jediné, co může stopař po řidiči kdykoli chtít, bez ohledu na to, co třeba řekl dříve, je nechat se vysadit kdekoli na cestě, kde to neznamená porušení dopravních předpisů.


Podezřelý řidič: Působí-li řidič podezřele, přiopile nebo odpudivě, nejezdi s ním. Pokud vyjdou problémy na světlo během jízdy, vyplatí se vystoupit na prvním vhodném místě. Stopař není povinen se s řidičem někde zabít. Chce-li řidič peníze za svezení předem, stačí počkat na jiného. Chce-li je dodatečně, je to podvodník a prostě je nedostane. (To platí v Evropě a v Americe. V severní Africe ale v Rumunsku jsou zcela jiné zvyklosti.) Pokusí-li se řidič stopaři ujet s batohem v kufru, stačí si zapamatovat poznávací značku a pokud možno vzhled řidiče (auto může být kradené). Podobné příhody sice téměř nenastávají, ale právě proto je potřeba mít rozmyšleny předem, nedat se do ničeho zmanipulovat a nezmatkovat. Stopař musí rovněž v každý okamžik vědět, kde se právě nachází a kam jede. Stačí sledovat ukazatele u cesty, nespat (spát ve stopnutém autě je beztak nezdvořilé) a mít jakžtakž naučenou místní mapu.


I řidiči se bojí: V západní Evropě nejčastěji řidiči neberou proto, že se stopařů bojí. Nejsnáze proto cestují děvčata, případně smíšené páry. Jeden kluk rovněž nemívá problémy. Velké batohy slouží jako důkaz "turisty", podobně národní vlaječky na batohu. Veze-li stopař drogy zakázané v příslušné zemi, může tím přivést do nepříjemností i řidiče, který mu nezištně prokázal službu. Takové jednání je krajně bezohledné. Buď proklet.


Skvělí řidiči: Občas je řidič ochoten stopaře zavézt až do kempu, ubytovny, nebo jet jinou trasou, aby ho vyložil na lepším stopovacím místě. Je-li to nesmysl, nebát se odmítnout. Pokud přesně tam stopař chce, nechť přijme a poděkuje. Deset minut ztraceného času pro řidiče často ušetří dvě hodiny chůze či hledání stopaři.


Úvod



© Jan Maják, 2003