Cedule:
Cedule s názvem kýženého města, směru či oblasti nikdy neškodí (někdy se bez ní dá ale obejít). K tomu účelu je dobré s sebou vézt nějaký kartón, který se dá jednou rukou pohodlně držet ve větru, a co nejtlustší fix. Při psaní názvu města je třeba si uvědomit, že cedule musí být čitelná z několika desítek metrů, aby ji řidiči stihli rozluštit (závisí na rychlosti vozidla a délce textu), takže nešetřte na velikosti. Na druhou stranu vysoké nahňácané nudle čitelnost nezvyšují, takže vesele zkracujte jména měst na pár písmen, pokud zůstanou obecně srozumitelná. Někteří teoretici doporučují připsat na ceduli "prosím" v příslušném jazyce; na to jasný názor nemám. Kartónovou krabici na cedule lze získat ve většině obchodů a restaurací, i na odpočívadlech, ale fixy rostou jen ve městech.
Cedule:
To, že má stopař na ceduli název města, naprosto neznamená, že do toho města chce. Jede-li na dlouhé vzdálenosti typu Brno-Marseilles, a chce-li tam být rychleji než autobusem (stopování bývá celkově pomalejší), v žádném případě nesmí odbočit z dálnice. Na vlastní dálnici je stopování pochopitelně zakázáno, stíháno pokutami a je velmi vhodné si ho rezervovat na zoufalé situace, ale na větších dálničních odpočívadlech a rušnějších nájezdech (z přivaděčů, ne z křížících se dálnic) je naopak velice rychlé a příjemné. Stopař tedy musí vědět, kde jsou další velká odpočívadla, na která se chce dostat a nemá smysl, aby popojel 100 km správným směrem, pokud skončí na místě, odkud nebude možno rychle pokračovat. Podle toho, kam se chce dostat, pak volí nápis na ceduli (nějaké velké město ležící za nejbližším zajímavým odpočívadlem. Skončit ve Lyonu nebo Manchesteru může znamenat i víc než den ztraceného času, podobně uvíznout na malém nebo nevhodně položeném odpočívadle, odkud nikdo nejede rozumným směrem. Když jsme u těch odpočívadel, na každém německém hraničním přechodu lze získat naprosto úžasnou mapu německých dálnic včetně popisu všech odpočívadel. Podobně poslouží dobrá automapa. Stopovat lze buď u výjezdu z odpočívadla, nebo obcházet stojící vozidla s nadějnými poznávacími značkami a poptávat se. To se vyplatí zvlášť, jede-li jen menší část vozidel žádaným směrem.
|